Proměny dvou javorů v toku času
Úvodní snímek obou javorů s propleteným větvovím byl pořízen 7. prosince 2006. Jak dlouho budeme čekat, než se nazelenalé dřevo obalí adventním sněhem? Nebo až silvestrovským či snad tříkrálovým? Počkejme si ...
24. prosince 2006, krátce po osmé hodině ranní. Mlha jako v minulých dnech na londýnském letišti Heathrow a po sněhu ani památky. Snad jen sotva znatelné ojínění připomíná, že začínají Vánoce. Meteorologové naznačují, že bílo by mělo být až po Novém roce, snad kolem Tří králů ...
Kolem poledního na Štědrý den 2006 se mlha zvedla, stejně jako nedlouho předtím na heathrowském aeroportu - a javory vypadaly téměř jako třešně obalené jarními květy. Horní obrázek je z okna našeho domu(z něj je zřejmé, že se vskutku jedná o javory dva), spodní byl pořízen na obvyklém místě, odkud jsou stromy snímány, tentokrát ovšem pod docela jiným úhlem, aby vánoční jinovatka alespoň trochu vynikla ...
7. ledna 2007 - místo sněhu déšť, dopoledne kolem sedmi stupňů nad nulou. Pomineme-li 28. prosinec 2006, kdy spíše výjimečné sněžení obílilo část kmene a větví obou javorů, se obrázek ve srovnání se sedmým prosincem minulého roku příliš nezměnil. Snad jen prosincové azuro nahradila mírně olovnatá šeď lednové oblačnosti. A vůbec se snímek javorů neliší od toho, jak byly vyfoceny na Štědrý den 2006. Jinak řečeno: stále čekáme na okamžik, kdy větve národního stromu Kanady vyrostlého na úpatí Krušných hor obalí bílá peřina.
24. ledna 2007. Konečně jsme se dočkali! První pořádná nadílka sněhu roku 2007 následovala několik dní po orkánu Kyrill, měsíc po gregoriánských vánocích, kdy v karlovarském Podkrušnohoří napadlo několik centimetrů bílé peřiny během dne a předchozí noci. Aby návštěvníci webu měli skutečný důkaz o tom, že bylo všude bílo, kromě fotografie vpravo, kde moc sněhu na větvích javorů vidět není, připojuji ještě pohled z okna našeho domu(vlevo dole).
7. února 2007. Tolik sněhu se neudrželo a až do dnešní noci hrálo okolí javorů všemi barvami, jenom ne bílou. Ráno ale přece jenom přineslo změnu. Je ale otázka, jak se sněhovým popraškem při teplotě nad nulou dlouho vystačíme. Opět nabízím pohled z okna domu a z obvyklého místa na chodníku.
Osmého února, den poté. Konečně nastalo něco, na co jsem se těšil od zahájení projektu. Větve javorů obalené silnou vrstvou mokrého sněhu. Dočkali jsme se. Oba dolní snímky byly vyfoceny ráno po půl osmé, když jsem se odpoledne vrátil z focení v lesích Krušných hor, nebylo na větvích po sněhu téměř ani památky.
Pohled z okna
Pohled z chodníku
Toto všechno jsou ale výjimky. Zima 2006/2007 byla po většinu dní bez sněhu - alespoň ve středních polohách - a s nadprůměrnými teplotami. Překvapení se dostavilo po probuzení v sobotu 3. března 2007. Nad ránem napadlo něco čerstvého mokrého sněhu(bylo stále nad nulou) ...
... že to vydalo na malého sněhuláka, ...
... přičemž druhý den bylo všechno jinak ...
Pohled na javory po východu slunce v neděli 4. března 2007
7. března 2007. Máme za sebou první tři měsíce tohoto obrázkového projektu. S teplotami hodně předjarními (noční minimum +3, odpolední maximum + 14 °C). Ráno při focení byla bohužel nízká oblačnost, která věštila sice příjemný den, ale spíše podzimního charakteru. Nostalgický výraz obou javorů to dotvrzuje (obr. dole).
21. březen 2007 - první jarní den. Po předchozím skutečném jaru, kdy se teplota vyšplhala i nad 15°, zima jak v morně: studený vítr, občas sněhové přeháňky (krupičky), teplota kolem + 4 °C. Nepříjemné ochlazení na to, že za čtyři dny začíná letní čas.
1.dubna 2007-Květná neděle. Vlastně nic nového. Zatímco ostatní dřeviny jarně pučí a vykvétají(zlatý déšť, některé ovocné stromy), javory jsou na první pohled vegetačně neaktivní. Při bližším ohledání však zjistíme, že i jim se nenápadně nalévají pupence. Uvidíme za týden ...
... a po týdnu se skutečně začal odehrávat každoroční zázrak stvoření. V kalendáři jsme mohli číst 7. dubna 2007 - na ten den připadla velikonoční Bílá sobota. Bylo částečně pod mrakem, teplota odpoledne příjemných 13 stupňů a pupence javorů se viditelně prodíraly na světlo. Jeden z klíčových okamžiků, kvůli nimž tento projekt vlastně vznikl. Zdá se, že nastává čas, kdy se na oba stromy objektiv fotoaparátu začne zaměřovat ve srovnání s minulými měsíci nepoměrně častěji.
Celkové foto javorů ze dne 7. dubna 2007.
Ještě jeden pohled na velikonoční pupeny.
A tak vlastně od Velikonoc 2007 můžeme sledovat počátek zázraku zrození javorů pro tento rok. Téměř jsem v pokušení napsat, že následující série snímků průvodní komentář potřebovat nebude. Ale proč bychom se měli dopředu svazovat nějakými omezeními, vždyť přinejmenším datum budu muset uvést tak jako tak. A tady máme první povelikonoční, 11. dubna 2007:
Oba javory v jarním rozpuku. Pnou se vzhůru a vyvolávají obdiv a pokornou úctu. Přiton samy jako by chtěly vzdát hold nebesům a Tomu, jenž je i nás na Počátku stvořil ...
Nedělní ráno 15. dubna 2007
Úterní ráno 17. dubna 2007. V minulých dnech téměř letní počasí, během dne teploty nad 20 stupňů, azuro, avšak také asi měsíc bez deště. Suché počasí by v příštích dnech měly nahradit srážky od severopápadu. Uvidíme, jak se to projeví na listoví javorů.
Toho deště zase tolik nebylo, nicméně javorům se zatím daří velmi dobře. Žijí svou jasně zelenavou barvou a den ode dne houstnou. Takto vypadala jejich koruna 20. dubna 2007.
25. dubna 2007
25. dubna 2007
26. dubna 2007
Prvomájový večer 2007. Ačkoli bylo dosud minimum vláhy, fotosyntéza udělala své. Listí utěšeně houstne.
7. května 2007 - projekt Javory 12 trvá už pět měsíců. Očekávané deště se nakonec českému západu vyhnuly, suché počasí trvá i nadále. Foceno ráno po sedmé hodině SELČ, teplota 10° Celsia.
7. května 2007. Pohled ze země vzhůru k nebesům. V této fázi růstu by nás listoví před kapkami vláhy z velké části ochránit dokázalo. --- Leč není všem dnům konec, pokud se vláhy i slunce týká. V dalších májových dnech se střídalo teplé počasí s déle trvajícími dešti, stromoví dále mohutnělo a košatělo - a na následujících dvou obrázcích vidíme javory z konce května jednak zrána, osvícené z východní strany, a pak k večeru, kdy na ně sluneční paprsky dopadají od západu.
Javory osvícené od východu.
Javory osvícené od západu.
7. června 2007 uplynulo prvního půl roku od zahájení tohoto fotoprojektu. Večerní snímek bohatého listoví pořízený na chodníku doplňuje celkový záběr od domu.
Když jsem s projektem začínal, neuvědomil jsem si, že jednou bude jeho součástí také "magické" datum 07/07/07. A už ho tady máme. Toho dne byla sobota, v Karlových Varech končil mezinárodní filmový festival, což znamená, že skončilo také deštivé počasí "pod psa" (festivalová tradice), a když už se neoteplilo, alespoň bylo azuro (jako na filmové přehlídce v Cannes).
Javory sedmého sedmý nula sedm a listovím prodírající se slunce.
Ještě jednou 07/07/07 - celkový pohled na oba rozkošatělé stromy.
O měsíc později: 7. srpna. Prázdniny 2007 se dostaly za svoji druhou polovinu, máme opět jeden z tropických letních dnů, na teploměru 29 a půl stupně. Javory by očividně přivítaly trochu vláhy, ale celkem vzato se drží statečně a zatím se nemění. Jakkoli do jejich barevného koncertu, který bude tím nejlepším z našeho fotoseriálu, je relativně ještě hodně daleko, při vědomí toho, že další focení by mělo přijít na řadu až v září, musíme vzít na vědomí, že podzim se pomalu ale jistě blíží ...
Na přelomu léta a podzimu 2007 bylo focení javorů z více důvodů nepravidelné, nikoli ovšem nezajímavé. Zlatý hřeb projektu, zbarvení javorového listoví, se přesto zaznamenat podařilo.
9. srpna 2007. Jeden z mlhavých dnů jinak teplého léta. Listí je stále sytě zelené.
10. září 2007. Po návratu z ciziny zaznamenáváme první zbarvení.
V dalších dnech zlatavé odstíny jen přibývaly. Snímek z 13. září 2007.
O týden později.
24. září 2007. Javory pod modrou oblohou babího léta.
Co není ve větvích, najdeme v trávě. Den ode dne víc a víc.
Poslední obrázek před delší cestovatelskou přestávkou. Vyfoceno během svátečního dne, 28. září 2007.
Po třech týdnech, kdy se redakční fotoaparát toulal po světě (na Maledivách v Indickém oceánu - obrázky se připravují), jsme zpět. Náš cyklus pokračuje v neděli 21. října 2007. Šedivá sněhová obloha, dopoledne sotva pět stupňů, zima, pošmourno, po letním teple ani stopy. Víc javorového listí je na zemi než na stromech.
Na tomto záběru z téhož dne je sice zřejmé, že listí ještě docela neopadalo, ale stromy řídnou a jsou den ode dne průhlednější ...
... jak je patrné i z tohoto pohledu:
Anebo z tohoto snímku pořízeného z okna:
Nastal listopad, od kterého můžeme očekávat ledacos. Příjemné azuro babího léta, stejně jako dušičkové pošmourno anebo počasí lidově zvané psí. 1. 11. 2007 platila ta nejpříjemnější varianta. Dlouho ovšem nevydržela.
Zbytek listoví 1. 11. 2007, patrný je ostrý přechod mezi světlem a stínem(vlevo).
7. 11. 2007. Náš fotoprojekt dospěl do předposledního měsíce. Při pohledu proti obloze se zdá, že listí je na stromech stále ještě dost. Však není všem dnům konec.
Javory 7. 11. 2007 ještě jednou. To už bylo psí počasí, teploměr dosáhl sotva k pěti stupňům, déšt provázel nepříjemný studený vítr, na krušnohorském horizontu byly vidět bílé ostrůvky sněhu. A sníh můžeme očekávat také u kmenů stromů. Otázka zní, kdy ...
Odpověď přišla dřív, než to bylo mnohým z nás milé. Den před Martinem, jež je mnohými považován za svatého, a jehož dopravním prostředkem je sněhobílá klisna. Je sobotní ráno, 10. listopadu 2007, na teploměru + 3 stupně.
11/11/2007. Martin, řečený svatý, nezklamal ...
A pak přišlo velké finále: poslední snímek, který znamenal, že Projekt Javory 12 se podařilo úspěšně dokončit. Jsme zase o rok starší, před námi jsou další z nekonečné série vánočních svátků, na dveře klepe nový rok. Popřejme si tedy Happy New Year - a díky za pozornost, kterou jste tomuto fotoseriálu věnovali.
Pátek 7. prosince 2007. Krátce před polednem, 11 stupňů, po sněhu ani památky. Na shledanou u další fotokolekce autora těchto webových stránek.